Na komunikaci člověka a koně není přirozeného vůbec nic, aspoň pokud se na to díváme z pohledu koně. “Přirozená komunikace” je úplně obyčejná práce s tlakem (negativní posílení) a jedná se tedy o naučené chování.
Na korektní práci s tlakem s perfektním načasováním nemusí být vůbec nic špatně. Ale pozor – v praxi často vidíme nekorektní práci s tlakem se špatným načasováním. Doslova tím myslím zběsilé honění koní v kruhovce, jehož zlatým hřebem je tzv. napojení koně na člověka – koník “poslušně a ochotně” následuje člověka. Často je tato procedura doplněna o aplikaci nejrůznějších děsivých předmětů na “napojeného” koně, který vše zvládá s “ledovým klidem”. Této metodě se říká zahlcení a velmi často vede k naučené bezmoci. Tato metoda je zbytečně konfliktní, způsobuje nepřiměřený stres, můžeme být pro všechny zúčastněné velmi nebezpečná a je eticky nekorektní! Cílem moderního tréninku je cvičit zvířata a minimalizovat psychický stres při tréninku samotném i při běžné manipulaci. Nikdo není dokonalý a často způsobujeme zbytečný stres sami sobě i svým koním nechtěně. Žijeme ve světě, který je plný neočekávaných okolností, které taky můžou být závažnými stresory. Shrnuto a podtrženo “trénink” zvířat založený na cíleném vyvolávání konfliktů a zaplavení stresem je největší dinosaurus mezi všemi metodami a je potřeba, aby jednou pro vždy vymřel.